Biometrie a pokročilé analytické nástroje mění přístup k zabezpečení a ochraně osobních údajů

Zpráva Nově vznikající technologie ve veřejných službách (Emerging Technologies in Public Service) zkoumá zavádění nově vznikajících technologií ve státních úřadech, které mají přímou interakcí s občany nebo které mají největší odpovědnost za služby občanům. Mezi ně patří například zdravotnické a sociální služby, policie a justice, daňové úřady, pohraniční služba, či důchodové a sociální zabezpečení.  

Společnost Accenture dotazovala téměř 800 technologických odborníků ve veřejných službách z devíti zemí v Severní Americe, Evropě a Tichomoří, aby identifikovala vznikající technologie, které jsou zaváděny nebo zkoušeny. Tyto technologie zahrnují pokročilé analýzy, prediktivní modelování, internet věcí, inteligentní automatizaci, analýzu videa, analýzu biometrických a jiných identifikačních znaků, strojové učení a porozumění počítačů přirozenému jazyku.

Téměř tři čtvrtiny (73 %) respondentů uvedly zlepšení zabezpečení dat a ochrany osobních údajů jako to hlavní, co přinesou investice do nově vznikajících technologií. Toto platí ve všech odvětvích. Velmi kladně je zapojování nových technologií vnímáno zejména daňovými úřady (84 %) a správou sociálního zabezpečení (76 %). Kladou důraz zejména na snižování rizika a zlepšování prevence podvodů díky zavádění analytických a biometrických technologií. Velké výhody při zapojení nových technologií očekávají také zástupci pohraniční stráže (68 %). 

„Veřejné služby a vládní úřady shromažďují a monitorují stále větší objemy dat, proto je stále důležitější podnikat jakékoliv možné kroky nejen pro ochranu základních dat a jejich kvality, ale pro ochranu všech informací, které by mohly identifikovat jednotlivé občany. Pro dosažení tohoto cíle jsou zásadní pokročilé analytické technologie,“ řekl Terry Hemken, který ve společnosti Accenture vede oddělení Služeb pro zdravotnictví a veřejnou správu.

Výsledky průzkumu též ukazují, že 71 % respondentů v současné době nasazuje pokročilé analýzy a řešení prediktivního modelování. Odvětví, která uvádějí nejvyšší úroveň zavádění řešení datových analýz, jsou daňové a sociální služby (81 % a 80 %), dále pohraniční služba (74 %) a úřady zajištující veřejnou bezpečnost (62 %). 

Více než dvě třetiny (69 %) všech respondentů řekly, že zavádějí nebo uvažují o zavádění biometrických technologií. Je zajímavé, že i když téměř dvě třetiny (62 %) respondentů uvedly, že jsou obeznámeny s analýzami videa, méně než jedna třetina (28 %) uvedla, že jejich úřady tato řešení zavádějí. 

Sektor, který zaznamenal nejvyšší procento přijetí biometrických technologií, je veřejná bezpečnost (51 %). Následují respondenti z penzijních úřadů a úřadů sociálního zabezpečení (48 %) a pohraniční úřady (36 %). Studie ukazuje, že biometrická řešení jsou vysoce poptávaná a široce užívaná; nejčastěji se zavádějí e-pasy a rozpoznávání oční duhovky. To dokazuje i to, že téměř dvě třetiny (65 %) respondentů průzkumu uvedly, že zkoušejí, zavádějí nebo provádějí výzkum biometrických analýz a analýz identity. 

„Bezpečnostní řešení na bázi biometrie působící v kombinaci s analytickými technologiemi nabízejí vládním úřadům účinné a dříve nedostupné možnosti identifikace a ověřování v reálném čase a posilují jak bezpečnost, tak pochopení údajů,“ řekl Ger Daly, který v Accenture vede oddělení zaměřené na sektor obrany a veřejné bezpečnosti. „To umožňuje poskytovat novou úroveň služeb a formuje vládní služby zaměřené na občana, ne na instituci.“

Postřehy z jednotlivých zemí 

•    Otázky bezpečnosti dat a ochrany osobních údajů byly vyhodnoceny jako největší výzvy ve všech devíti dotazovaných zemích, ale byly největšími problémy mezi respondenty ze Singapuru (59 %) a Austrálie (51 %). U respondentů z Velké Británie a Německa bylo nejméně časté, že by zde byly obavy o ochranu a bezpečnost osobních údajů (14 % a 15 %).
•    Respondenti v Austrálii a Singapuru nejčastěji zavádějí biometrické technologie (68 % v obou zemích), zatímco země s nejnižší mírou přijetí je Finsko (22 %).
•    Respondenti z USA nejčastěji uváděli, že zavádění biometrie by mohlo snížit riziko a zlepšit bezpečnost dat a soukromí (51 %), oproti respondentům z Japonska, u kterých je nejméně pravděpodobné, že budou zastávat tento názor (12 %).
•    Respondenti z Austrálie (48 %) a Francie (45 %) nejvíce uváděli, že zavádění datové analýzy by mohlo snížit riziko a zlepšit bezpečnost dat. V USA zastávali tento názor nejméně, a to pouze ve 2 %.
•    Respondenti v Japonsku více než v jakékoliv jiné zemi používají videoanalýzy (43 %), zatímco respondenti z Německa byli ti, kteří přijímají tuto technologii nejméně (18 %).
•    Úřady v Austrálii a Singapuru zavádějí biometrii a technologie analýzy identity nejvíce, a to z 68 %, následuje Japonsko (57 %), Francie (42 %) a Velká Británie (34 %).

Metodologie
Společnost Accenture provedla online průzkum mezi 774 vedoucími pracovníky v oblasti technologií v organizacích veřejných služeb na všech úrovních vlády, kteří jsou zodpovědní za vytváření, udržování a expanzi služeb pro občany a dohled nad rozpočtem, nákupem a politikou rozhodování v devíti následujících zemích: Austrálie, Finsko, Francie, Německo, Japonsko, Norsko, Singapur, Velká Británie a USA. Průzkum byl doplněn hloubkovými kvalitativními rozhovory s technologickými odborníky v těchto zemích.